Know-How / Iluze našich odhadů (1.část)

Dostala se mi do ruky zajímavá knížka o odhadování. Jmenuje se Superprognózy a je o tom, jak se má správně prognózovat – dělat odhady. Není to žádná vědecká publikace. Pánové Tetlock a Gardner v ní popisují, jak uspořádali dlouhodobou soutěž v odhadování, jejíž průběh a výsledky pořádně zanalyzovali, aby přišli na to, v čem spočívá úspěch při vytváření odhadů. Ať už úspěch jednotlivce, tak i organizací. Zajímavé bylo, že se soutěže mohli účastnit jak profesionálové, tak i „lidé z ulice“, kteří se jen tak pro zábavu přihlásili.

Nebudu vám teď popisovat co, všechno odhadovali a kdo jak dopadl. Třeba někdy příště. Teď bych se s vámi chtěl podělit o dvě věci, které jsem tak trochu tušil, ale neměl jsem v nich pořádek a jasno. Týkají se toho, jak se v projektech odhaduje, kde a jak obvykle děláme hloupé chyby.

Věc prvá – pravděpodobnost

Asi jste zažili debatu, kdy se potřebujete rozhodnout a přitom nemáte dost faktů. Spíše jen domněnky, přání, pohledy snad a možná. Jinými slovy, museli jste zvážit pravděpodobnost různých možných scénářů a nakonec vybrat jeden a vůči němu dohodnout další postup. V knize mne zarazilo, jak velmi různorodě je chápáno obvyklé porozumění pojmů jako: velmi pravděpodobné, nebo reálná možnost. Autoři popisují příběh ze začátku šedesátých let, kdy CIA předložila prezidentovi Kennedymu objektivní zhodnocení šance na úspěch operace v zátoce sviní. Rada velitelů se shodla, že operace má solidní šanci na úspěch. Jak se Kennedy rozhodl, víme. Jak operace dopadla taky. Později dělali rozbor a ukázalo se, že člověk, který s termínem solidní šance přišel, měl na mysli, že operace s pravděpodobností 3:1 selže!!!

Při jiné situaci, kdy se odhadovala možnost, že Sovětský svaz bude intervenovat v Jugoslávii, zase bylo použito termínu je zde reálná možnost. Když se pak šéf začal ptát jednotlivých analytiků, jaká pravděpodobnost se skrývá za běžně používaným termínem reálná možnost, zjistil, že analytici za těmito slovy vidí možnost od 80% šance, že invaze nastane až po 80% šanci, že invaze nenastane!!!

Takže jakouže to iluzí trpíme? Iluzí TO JE PŘECE JASNÉ! Používáme stejná slova, ale pojmy, které jsou za nimi schované, jsou mnohdy velmi různé. Až budete zase někdy na projektu řešit, jestli se něco může či nemůže stát, vždy si ověřte, jaké konkrétní číslo pravděpodobnosti má člověk na mysli, když říká: „Myslím si, že je docela možné že …“ Jaká konkrétní pravděpodobnost se skrývá za slovy docela možné?

Úplně nejlepší bude, pokud si v týmu vybudujete jasnou stupnici a naučíte se ji společně používat. Například tu následující, která se doporučuje v CIA.

100%	zcela jisté
93% ( +- 6%)	téměř jisté, velmi pravděpodobné
75% (+- 12%)	pravděpodobné
50% (+- 10%)	vyrovnané šance
30% (+-10%)	nepravděpodobné, pravděpodobně ne
7% (+- 5%)	téměř jistě ne, velmi nepravděpodobné
0%	nemožné

Klidně si ji mírně zjednodušte, třeba jen na pět hodnot. Pak ale začněte slova, kterými vyjadřujete stupeň jistoty, používat stejně!!

Iluzi tedy máme za sebou. A cože to ignorujeme při odhadech? To si nechám na příště.

Autor: Michael Motal, SHINE Consulting s.r.o.

Citované a související zdroje:

TETLOCK, Philip a Dan GARDNER. Superprognózy: umění a věda předpovídání budoucnosti. Přeložil Filip DRLÍK. Brno: Jan Melvil Publishing, 2016. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-009-5
MOTAL M.: Iluze našich odhadů (1.část) [online]. jaknazmenu.cz, ©2017. [cit. 9.10.2017] - První díl a rozcestník tohoto miniseriálu.

Další díl miniseriálu k samostudiu z našeho blogu www.jaknazmenu.cz:

Nastavte férové prostředí pro projekty, změny a inovace www.motiv-ace.cz