Na stránkách konference se můžete podívat na podrobný program a dozvědět se více o vystupujících. Toto je několik mých subjektivních postřehů:
Pocket virtuality
Vlastní prostředí v oblasti rozšířené a virtuální reality. Umožňuje např. „Guided manufacturing“, kdy méně zkušený pracovník je pomocí rozšířené reality naváděn, jak má postupovat. Existuje i zaznamenávání prováděného procesu brýlemi. Díky tomu lze zpětně kontrolovat kvalitu prací. Aplikace se umí propojit i se stroji a rovnou odečítat a zobrazovat reálná data, co se děje. Fascinující mi připadala „Fata morgana“. Funguje to tak, že nejprve je natočeno reálné prostředí, do něj pak může být člověk teleportován a má pocit, že je přímo na daném místě. Toto má řadu zcela praktických aplikací (např. kontroly v nebezpečných prostorách). Projekty probíhají ve významných firmách jako Škoda Auto, AERO Vodochody, jaderné elektrárny.
DeviceWISE: Mocný nástroj pro IoT (internet věcí), který umožňuje integraci a správu dat. Zaujala mně možnost např. odladit nějaký výrobní proces a parametry hromadně nahrát na všechny výrobní linky po celém světě. Je tím podpořena myšlenka centrálního řízení, ale mnoha lokálních výrob. Představte si, až výrobky natisknout 3D tiskárny v místě a nebudou se posílat kolem celé zeměkoule….
PRIA prezentovala krásnou aplikaci ve virtuální realitě pro zácvik operátorů na linkách pro výrobu pneumatik v Barum Continental. V rámci vlastní konference pak bylo prezentováno, jak lze využít moderní nástroje v oblasti digitálního marketingu (nábor lidí, prodej produktu, zaškolování lidí). Prezentující Honza Podzimek jasně ukázal, že celý hodnototvorný řetězec je možné dělat digitálně a že cesta k úspěchu je vzdělávat se v nových technologiích, propojovat generace a každé řešení pojmout jako projekt.
P. Martin Vilím (AISIN) a p. Balášová (ALEF) prezentovali fungující řešení továrny 4.0 firmy AISIN. Jejich recept na úspěch je postupovat agilně a co nejjednodušeji pro obsluhu. Výborná byla ukázka jednoduchých přepínačů, kterými operátoři a mistři hlásí klíčové stavy ve výrobě. Bylo krásně vidět, že integraci je možné si udělat i sám. Existuje řada kvalitních menších dodavatelů.
P. Hoffmann (SHINE Consulting) ukázal, jak pomocí unikátního kreditního motivačního systému MOTIV-ACE vytvořit prostředí skutečné spolupráce v týmu. Prezentována byla probíhající nasazení v JOPP Automotive. I s odkazem na výzkumy neurovědců bylo jasně ukázáno, že metoda „cukr a bič“ pro kreativní a projektové práce nefunguje. Úspěch projektů digitalizace a Industry 4.0 je hodně o lidech. Je třeba nastavit prostředí, kde lidé vidí smysl práce, mají autonomii, dosahují mistrovství a jsou průběžně oceňování v rámci týmů. Toho bez změny prémiového řádu lze jenom obtížně dosáhnout.
P. Matuš (AUTOCONT) ukázal, o čem je umělá inteligence. Výzva je nejenom umět zaznamenat, co se ve výrobě stalo, ale hlavně dokázat předpovědět, co se stane. Podobně jako WAZE umí z historických a reálných dat předpovědět dobu, kdy máte vyrazit na cestu. Zaujalo mě, že řešení, jak umělou inteligenci nasadit, je o vysoce kvalifikovaných lidech, kteří umí modelovat data, dávat je do souvislostí a řešení navrhnout.
P. Brunclík (RENARDS) se zaměřil na dotační možnosti. V zásadě lze získat podporu mezi 25-70% na mzdy, investice a outsourcing v oblasti inovací. Smysl to má pro větší projekty. Dotační podpora tak může znamenat výrazné urychlení prací zejména pro menší firmy.
P. Lín (SCADA) prezentoval příklad fungující robotické linky na montáž nástěnných domovních vypínačů firmy Schneider Electric v Dánsku. Základní důvody pro projekt byly obvyklé: nejsou lidé, nebo jsou drazí, je problém s jejich fluktuací. Zaujalo mě, že původně měla továrna stát ve Finsku, ale kvůli potížím (legislativa, odbory) se linka přesunula do jiné země. Tady je vidět, že bránit se změnám nemá smysl.
P. Marek (Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky VUT) prezentoval probíhající projekt vytvoření virtuálního dvojčete výroby ve firmě FOSFA. Zaujalo mně, jak celý proces probíhá a také to, že vytvoření virtuálního modelu výroby může znamenat řadu přínosů: toky energií, kratší zaškolování lidí, údržba provozů, předcházení poruchám, ergonomie. V praxi pak máte 3 možnosti: 1/Cave (kdy modelujete 3D obraz v prostoru 1.1), 2/ Power wall (kdy na plátně a za podpory brýlí vytváříte 3D obrazy), 3/ THC brýle (pouze brýle a počítač). Zajímavé je i to, že FOSFA (p. Baťka) realizuje tyto projekty přímým zadáním bez dotací.
Konference končila 30.8. dopoledním workshopem k digitální strategii a konzultacemi s odborníky na konkrétní témata.
Závěry konference:
-
Aplikace digitalizace a I4.0 již nyní znamenají reálnou konkurenční výhodu. Tento trend se bude prohlubovat a zrychlovat.
-
Je stále více dat a informací pro rozhodování. Výzva je ale, jak umět data využít.
-
Je potřeba neustále se vzdělávat. Brzdou rozvoje je často neznalost lidí na různých úrovních managementu.
-
Je nutné získat lidi pro změny. Metoda „cukr a bič“ pro motivaci klíčových znalostních pracovníků nefunguje.
-
Je nutné zapojit lidi napříč odděleními. Nové technologie nejsou jenom záležitostí IT.
-
Reálné aplikace nemusí být pouze komplexní projekty. Je možné nasadit i relativně levná dílčí řešení.
-
V jednoduchosti je síla. Je ale nutné vždy mít systematický přístup a každý projekt dobře řídit.
Příští akce bude 6.3.2019 v Praze. Dejte si tento den již nyní do diáře.
Související článek: Jak motivovat lidi k inovacím
Postřehy k dalším akcím:
- Industry 4.0: Implementace do firem – postřehy z konference (27.- 29.2.2018)
- Jak na digitalizaci – postřehy z konference 2019 (5.-7.3.2019)
- Kyberprostor a naše podnikání
Autor článku:
Josef Hajkr, výkonný ředitel SHINE Consulting s.r.o.